Vykolejit: Diskuse CED k (post)pandemické situaci
CED ve spolupráci s Divadlem Husa na provázku, HaDivadlem a platformou Terén uspořádal sérii čtyř diskuzí, kterou se pokouší reflektovat důležitá témata a aktuální dění spojené s šířením onemocnění COVID-19.
Období nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti se šířením onemocnění COVID-19 a jeho důsledky považujeme v mnoha ohledech za bezprecedentní. Čelíme zcela novým rizikům, ale současně pozorujeme, jak nenadálá situace prohlubuje již stávající systémové slabiny. Chceme se vracet do starých kolejí i s jejich strukturálními problémy, či vnímáme současný krizový stav jako příležitost pro hlubší změny?
„Ve společnosti se dějí zásadní věci, o kterých je třeba společně mluvit. Vykolejila naše společnost opravdu nebo nikoliv? Kdy, jak a proč máme vytyčovat hranice mezi lidmi? Máme je vůbec vytyčovat? Nastartujeme znovu ekonomiku a vrátíme se opět do stavu, v jakému jsme byli před pandemií? Jak to bude s opatřeními proti klimatickému rozvratu a s udržitelností našeho rozvoje? Co bude s kulturou a jejím financováním? Jaké povahy je dnešní krize? To všechno jsou otázky, o kterých chceme mluvit s pozvanými hosty. Dialog je nejlepší způsob, jak sdílet pocity a myšlenky o tom, co se dnes děje a co prožíváme,“ přibližuje ředitel CED Miroslav Oščatka nový projekt.
Program dne
16:00 – Na okraj: fenomén vyloučení nejen v době pandemie
K vytyčení hranic či podtržení těch stávajících se v průběhu pandemické krize přistupovalo s překvapivou samozřejmostí – uzavíraly se státní hranice, domovy pro seniory, romské osady, uprchlické tábory. Vyloučené lokality se staly ještě vyloučenějšími a některé stereotypy ještě palčivějšími. Hranice mezi legitimní ochranou a sociálním vyloučením se ukázala být nebezpečně tenkou. Která kritéria potřebujeme přehodnotit, aby péče nestigmatizovala? A co jsme se v krizi dozvěděli o potřebě solidarity?
Iva Holmerová - lékařka a gerontoložka
Věnuje se sociální antropologii, gerontologii a lékařské etice. Vedla několik výzkumných projektů v oblasti gerontologie, publikovala řadu odborných knih věnovaných tématům demence a péče o geriatrické pacienty, je zakladatelkou České alzheimerovské společnosti a pedagožkou na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Připojila se k výzvě k zastavení ageismu a věkové diskriminace v době koronaviru, která varovala před stigmatizací a sociálním vyloučením jednotlivců pouze na základě věku.
Edita Stejskalová - členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny
Vystudovala politologii, sociální politiku a sociální práci. Založila občanské sdružení Z§vůle práva zaměřené na pomoc obětem diskriminačního jednání. S projektem Společně do školy usilovala o to, aby se zamezilo neoprávněnému umisťování romských dětí do praktických škol. V současnosti působí jako sociální pracovnice orgánu pro sociálně-právní ochranu dětí a poradkyně vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Je členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
Anna Šabatová - aktivistka v oblasti lidských práv
Byla signatářkou a mluvčí Charty 77, předsedkyní Českého helsinského výboru a šest let veřejnou ochránkyní práv. Spoluzaložila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Ochranou lidských práv se zabývá celoživotně a za svou činnost získala Cenu OSN za obranu lidských práv.
Moderuje: Lea Surovcová - redaktorka a moderátorka
Působí jako reportérka domácí redakce České televize, kde se soustředí na sociální problémy, témata vyloučených lokalit, menšin či závislostí. Spolupracovala na řadě charitativních projektů zaměřených například na zaměstnávání lidí bez domova, pomoc matkám samoživitelkám či zvyšování mediální gramotnosti u dětí. V České televizi působí také jako scenáristka, režisérka a moderátorka pořadu Případ pro ombudsmanku.
17:15 – Budoucnost environmentu?
Explozi virového onemocnění a jeho šíření po světě umožnil, podle řady studií, rozvrat v životním prostředí a zejména znečištěné ovzduší. Státy i společný plán EU se však především pokoušejí nahodit zpět ekonomický a energetický stroj v jeho předpandemickém nastavení, „zelená“ adaptační proměna se prosazuje jen ztěžka. Co o budoucnosti krajiny, zemědělského a lesního prostředí, vodních ekosystémů odhalil zdánlivě zastavený – nouzový – stav? A je žádoucí jednat v klimatické krizi více v lokálním nebo celoplanetárním měřítku? Se kterým rozměrem operuje politická elita a v její opozici aktivistický vzdor? Kam toto napětí směřuje?
Eva Fraňková - environmentalistka
Působí jako odborná asistentka na Katedře environmentálních studií MU v Brně. Zabývá se především tématem alternativních ekonomických praktik a koncepty udržitelnosti a nerůstu v kontextu klimatické krize. V roce 2015 vydala Masarykova univerzita její publikaci Lokální ekonomiky v souvislostech aneb Produkce a spotřeba z blízka, přispěla také mimo jiné do knihy Za hranice kapitalismu (2020).
Yvonna Gailly - environmentalistka, ředitelka institutu Veronica
Vystudovala odbornou fyziku na Univerzitě J. E. Purkyně. Od počátku 90. let stála u zrodu řady průlomových ekologických organizací v domácím prostředí, v roce 1991 byla ve Vídni účastna vzniku Evropské asociace ekologických poraden. Je ředitelkou Ekologického institutu Veronica (od roku 1997), kde pozornost věnuje mj. tématům udržitelné spotřeby, funkcím pasivních domů a obnovitelným zdrojům energie. V Hostětíně v Bílých Karpatech vystvořila vzdělávací Centrum Veronica. Je laureátkou Ceny Josefa Vavrouška z roku 2006
Radek Kubala - novinář a aktivista
Vystudoval mediální studia a žurnalistiku na MU v Brně. Je redaktorem Deníku Referendum pro téma změn klimatu, zaměřuje se na zahraniční i domácí dění. Působil jako koordinátor klimatické kampaně Greenpeace na Slovensku, v Hnutí DUHA a evropských Mladých Přátelích Země. Je spoluzakladatelem a komunikátorem grassrootového hnutí Limity jsme my vzniklého v roce 2015.
Moderuje: Matěj Metelec - publicista a redaktor
Působí v redakci kulturního čtrnáctideníku A2 a média a2larm a jako esejista, kritik, editor či moderátor diskusí se zaměřuje zejména na historicko-politické a umělecké přesahy společenského dění. Spolupracuje s HaDivadlem i Divadlem Feste, publikoval také v Revolver Revue, Hostu či Cinepuru nebo Salonu Práva. V editorském projektu Apoleny Rychlíkové a kolektivu Budoucnost (2020) se zabýval tématem Budoucnost levice.
18:30 – Kultura: její plánování a podpora
Nedávný nouzový stav a celá situace pandemie naplno odhalily a prohloubily problematičnost financování kultury obecně. Řada umělců, uměleckých skupin i institucí se ocitla v existenčních problémech či na hraně důstojné existence. Hrozby související s financováním kultury jsou stále vysoké. Systematické a efektivní financování kultury je v České republice dlouhodobým problémem. Zástupci kulturní scény stále častěji volají po koncepcích a strategiích pro kulturu. Jsou o to víc potřebné v čase velkých změn jako jsou volby či pandemie, anebo jsou naopak zbytečné, protože vše se rázem mění? Plánování v kultuře – má to vůbec smysl? Dá se kultura řídit? Jaké k tomu z úrovně státu i z úrovně samospráv máme nástroje?
Jakub Bakule - člen kabinetu Ministerstva kultury ČR
Vystudoval politologii v Hradci Králové a Olomouci. Je členem kabinetu ministra kultury ČR. V jeho gesci je primárně příprava podkladů a strategických dokumentů. Aktuálně jde o dokumenty Státní kulturní politika a Strategie kulturních a kreativních průmyslů.
Tomáš Koláčný - 2. náměstek primátorky města Brna
Od roku 2012 je členem České pirátské strany, kde v minulosti působil jako člen republikového výboru strany, předseda rozhodčí komise či člen krajského předsednictva v Jihomoravském kraji, nyní zastává funkci předsedy brněnského místního sdružení. Od roku 2016 byl brněnským radním pro oblast otevřenosti města a participace obyvatel. V tomto období se věnoval zapojení obyvatel do chodu města – například zavedl participativní rozpočet. V roce 2018 se stal druhým náměstkem primátorky s působností v oblasti majetku města, kultury, participace veřejnosti, informačních technologií, strategie a analýzy dat.
Miroslav Oščatka - ředitel Centra experimentálního divadla
Vystudoval obor rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě JAMU. Po angažmá v Divadle Polárka a v Klicperově divadla v Hradci Králové zakotvil jako dramaturg Divadla Husa na provázku v Brně, kde jako autor a dramaturg spolupracoval s předními divadelními režiséry. Vedle divadelní činnosti napsal také několik televizních a filmových scénářů. Od roku 2018 se stal ředitelem Centra experimentálního divadla v Brně.
Moderuje: Olga Škochová Bláhová - expertka na kulturní politiku
Věnuje se kulturní politice a participativnímu kulturnímu plánování pod značkou společnosti ONplan. Spolupracovala mimo jiné s městy Praha, Plzeň, Pardubice, Hradec Králové, Liberec, Jihlava, Městská část Praha 14 a Praha 6, Litoměřice, Český Krumlov nebo Královéhradeckým krajem. Mj. se podílela na tvorbě Strategického plánu Hlavního města Prahy v oblasti kultura a kreativita, spoluvytvořila koncept agentury Kreativní Praha nebo Pražského kreativního centra pro Institut plánování a rozvoje HMP. Pro generální ředitelství Národního památkového ústavu připravila Strategii rozvoje pražské Invalidovny. Vede a moderuje diskuse, workshopy a semináře.
20:00 – Krize. Která?
Vyhlížení konce konjunktury naplnil globální stav zdravotní nouze. Veřejná diskuse skloňuje krizi ve všech možných pádech a vytváří zdání, že procházíme jednou jedinou krizí, že se po vypořádání s ní spojených problémů vrátíme do normálního, ideálního stavu. Ocitáme se v krizích ojediněle, nebo permanentně? Je krizový stav naší trvalou výchozí situací? Závěrečný program dne věnovaný zejména otázce nastolování témat veřejné diskuse.
Pavel Barša - filozof a politolog
Vystudoval filozofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a politickou vědu na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Roku 2006 se stal profesorem na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2002 je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Zabývá se přistěhovaleckou problematikou, blízkovýchodními konflikty a multikulturalismem v Západních zemích. Je členem hudební skupiny Odvážní bobříci.
Naďa Johanisová - ekologická ekonomka
Řadí se k tuzemským kritikům stávajícího modelu ekonomie a k bojovníkům za sociekonomickou transformaci. Někdy bývá označována jako „ekonomická disidentka“ neboť se staví jak proti ideologii kapitalismu, tak socialismu. Věnuje se zejména tématům družstevnictví, lokalizace, nerůstu či výzkumu praktických ekonomických alternativ. Patří k zakladatelům Trastu pro ekonomiku společnost a mediálního družstva Kulturní noviny. V současné době působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde mj. učí předměty Kritická ekonomie, Sociální ekologická ekonomie, Ekonomické alternativy a Ekonomie pro environmentalisty.
Jakub Macek - sociolog médií
Působí jako vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Odborně se zaměřuje na sociální teorie nových médií, mediální publika a polarizaci společnosti. Je autorem publikací Poznámky ke studiím nových médií a Média v pohybu: K proměně současných českých publik. Je členem správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Scenáristicky dlouhodobě spolupracuje s Divadlem Feste.
Moderuje: Petr Kubala - sociolog
Vystudoval sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity a v současné době pracuje jako výzkumník v sociologickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., kde se v oddělení socioekonomie bydlení zabývá trajektoriemi bydlení mladých dospělých, participativním bydlením a globální krizí dostupnosti bydlení. Tematicky je však rozkročen mezi sociologii bydlení a divadlo, protože svou experimentálně psanou dizertaci založil na dlouhodobém etnografickém výzkumu právě v divadelním prostředí.