CED v letech 2018–2024

V Centru experimentálního divadla (CED) jsem prožil dramatické, krásné a velmi intenzivní období.

V roce 2018 jsem se do výběrového řízení na ředitele CED přihlásil po devíti letech působení v pozici dramaturga Divadla Husa na provázku – mohl jsem se tedy opřít o bohatou zkušenost s dosavadní činností organizace. Byl jsem vybrán a nastoupil jsem s vlastní koncepcí, která vnášela do CED nové směřování a impulzy. Od začátku své práce ve funkci ředitele jsem přitom zároveň usiloval o spolupráci všech a o to, aby se na dalším směřování mohli podílet i ostatní, zejména umělečtí šéfové, dramaturgové a intendanti. Ve spolupráci se všemi divadly jsme pojmenovali nové cíle a strategie.

Foto: archiv CED

CED rychle získal novou tvář i směřování. Spolu s Matyášem Dlabem jsme založili novou experimentální platformu Terén, která se v krátké době etablovala nejen v Brně, ale která často vyjíždí i do zahraničí – na Slovensko, do Rumunska, Polska, Rakouska, Německa, Chile či Mexika, kde absolvovala sérii zájezdových představení. Letos v létě zamíří Terén do Finska a v září vyjede na šňůru do Jihovýchodní Asie.

Vytvořili jsme nový vizuál CED, pro jehož realizaci jsem oslovil grafika a designéra Jana Brože. Začali jsme vydávat vlastní časopis CEDIT, jenž si získal uznání odborné veřejnosti a který obdržel Cenu Divadelních novin v kategorii Publikační počin roku v oblasti divadla.

Divadlu Husa na provázku, HaDivadlu a Terénu jsem se snažil vytvořit co nejlepší podmínky pro jejich tvorbu. Je skvělé, jak se jim dnes umělecky daří, což dokládá řada prestižních cen – mimo jiné jsme hned 3x získali Cenu Divadelních novin za nejlepší inscenaci roku v kategorii činohra. Za pozornost stojí také nominace HaDivadla v Cenách divadelní kritiky na Divadlo roku, Cena divadelní kritiky v kategorii Talent roku pro Zdislavu Začalovou, Cena Thálie pro činoherce do 33 let pro Dalibora Buše a řada dalších ocenění. Pod mým vedením divadla během 5 let obdržela celkem 15 cen a 15 dalších nominací.

Foto: archiv CED 

Kromě kvalitních uměleckých šéfů a výrazných hereckých posil se mi podařilo přivést nové kvalitní a spolehlivé lidi do managementu CED a ustát zvýšené nároky na rozsáhlou administrativu při stejném počtu zaměstnanců.

To vše se dělo v náročném období po odchodu Vladimíra Morávka, který měl v Divadle Husa na provázku dlouholetou a velmi silnou uměleckou éru. Zároveň končilo Divadlo U stolu a Projekt CED. Téměř dva roky přitom trvala složitá doba covidu, která silně poznamenala zejména divadla a jejich fungování.

Právě v nejisté a turbulentní době covidu jsme založili Ambasádu nezávislé běloruské kultury, která během následujících let zorganizovala celou řadu akcí, včetně dopisů politickým vězňům od významných osobností českého kulturního a společenského života, přes rezidenční pobyty celé řady běloruských umělců, až po hostování takřka více než dvou desítek ukrajinských a opozičních běloruských a ruských spisovatelů, umělců, vědců, historiků, novinářů a dalších osobností. Činohra Národního divadla následně vydala rukojeť současné běloruské dramatiky a CED se podařilo vydat knihu současné běloruské literatury. Touto činností jsme inspirovali další instituce, které se k našemu úsilí aktivně připojily.

Foto: archiv CED

Iniciovali a významným způsobem jsme se podíleli na organizaci projektu Kultura volí dialog, který se zabýval důležitými problémy v oblasti legislativy a financování kultury. Ve spolupráci s Činohrou Národního divadla a Institutem umění-Divadelním ústavem jsme ke společnému stolu pozvali zástupce profesních kulturních organizací, zástupce krajů a obcí a zástupce parlamentních stran. Akce probíhala na půdě Senátu Parlamentu ČR.

Zlepšili jsme fungování Knihovny a archivu CED a rozvíjeli vlastní vzdělávací program. Kromě výzvy na vyhlášení klimatické krize na území města Brna, kterou podepsalo 50 brněnských kulturních institucí a vysokých škol, jsme pořádali tzv. Kulaté stoly, stáže pro středoškolské a vysokoškolské studenty s názvem CED Observer a založili jsme Divadelní třídu CED – dramatický kroužek pro mladé dospělé. Letos v květnu ve spolupráci s Divadelní Florou Olomouc pořádáme nultý ročník CED Talks, jehož hosty budou intendantka Maxim Gorki Theater v Berlíně Shermin Langoff, programová ředitelka festivalu Radar Ost Birgit Lengers, intendantka dortmundské činohry Julia Wissert a šéfdramaturgyně curyšské činohry Katinka Deecke. CED Talks by měl umožňovat výměnu zkušeností s evropskými partnery a díky tomuto síťování vytvářet podmínky pro případnou další spolupráci s našimi divadly.

Foto: archiv CED

CED se stal také důležitým ohniskem společensky prospěšných aktivit. V době covidu jsme šili roušky a naše divadla se stala významnými centry pomoci, stejně jako v případě války na Ukrajině, kdy jsme položili základy velkého celoměstského projektu pomoci válečným uprchlíkům nazvaného Brno pro Ukrajinu.

Divadla CED uspořádala také několik rozsáhlých společných akcí. Prvním společným projektem byl osmihodinový diskusní maraton ke 30. výročí sametové revoluce, následovala série debat po pandemii covidu o dalším směřování české společnosti a zatím posledním společným počinem se stala celodenní akce ke 30. výročí CED. Vydali jsme také knižní publikaci o Centru experimentálního divadla, kterou jako editor připravil redaktor CEDITU Jakub Liška.

Foto: archiv CED

Zrekonstruovali jsme Alžbětinskou scénu a zřídili zde letní kavárnu, kterou časopis Forbes zařadil na žebříček deseti nejlepších kaváren v ČR. Zrealizovali jsme pasportizaci budov celého areálu na Zelném trhu a zpracovali kompletní požadavky, jež směřují k rekonstrukci havarijního či nevyhovujícího stavu celého komplexu v historickém srdci města. Záměr rekonstrukce s číslem ORG 2260 schválila Rada města Brna. Velmi se zasazuji o to, aby se přistoupilo nejen k pouhé rekonstrukci budov, ale také k dostavbě areálu – ta by měla z dlouhodobého hlediska vyřešit palčivé provozní problémy a významně zlepšit služby pro diváky.

Při hodnocení činnosti v rámci Programu státní podpory profesionálních divadel Ministerstva kultury ČR se CED dlouhodobě řadí ke špičce mezi profesionálními divadly ČR. V roce 2023 jsme získali hodnocení 96 bodů ze 100, což je dokonce vůbec nejvyšší hodnocení ze všech profesionálních divadel v ČR.

Foto: archiv CED

CED a jeho divadla jsem převzal podfinancovaná, což bylo příčinou řady problémů, včetně nepříliš dobrého technického stavu, který začal zaostávat za aktuálním vývojem divadelních technologií. Postupně se mi podařilo zlepšit financování – dotace zřizovatele z původních 38 milionů během pěti a půl let vzrostla celkem o 36 milionů Kč, tedy téměř o 100 %. Zdvojnásobili jsme také finanční podporu od Jihomoravského kraje. Podobným tempem vzrostlo kofinancování z jiných zdrojů, zejména v oblasti grantů a dotací. V podobném duchu řádově vzrostly také investice; v letech 2019 až 2023 jsme proinvestovali celkem 24 milionů Kč.

Foto: archiv CED

Výše zmíněné úspěchy se dají kdykoliv doložit. Je zvláštní, že město vypsalo výběrové řízení, nicméně stalo se a je třeba to brát jako fakt – a nést za to zodpovědnost. Jsem hrdý na to, co se nám s týmem a kolegy podařilo. Instituci předávám ve výborné kondici a připravenou na další rozvoj činnosti. Možnosti dalšího rozvoje CED jsem navrhl ve své koncepci. Výběrové řízení skončilo nejtěsnějším možným poměrem, a nakonec v něm zvítězil dosavadní šéf produkce Divadla Na zábradlí Jan Búrik. Vycházím-li ze své téměř šestileté zkušenosti, koncepce nového ředitele Jana Búrika nepřináší nic nového a působí značně prázdným a bezbarvým dojmem. V každém případě mu však přeji vše nejlepší v jeho práci. Na CED a jeho dalším vývoji mi velmi záleží, doufám proto, že v následujícím období neoslabí a neustrne, ale bude pokračovat v potřebném rozvoji.

Rád bych tímto poděkoval svým kolegům a všem našim partnerům za spolupráci!

Miroslav Oščatka

m.: +420 739 471 650
ředitel t.: +420 542 123 426
oscatka@ced-brno.cz